Aktivní stáří v ČR

Na začátku jsme se nesnažili soustředit jen na jedno konkrétní téma. Zajímaly nás otázky jako: Proč téměř nikdo neumí využívat pracovní a životní zkušenosti lidí ve vyšším věku? Jak bychom mohli podpořit setkávání seniorů, posílení jejich vazeb a účasti na společenském životě? Jak bychom mohli firmám pomoci zaměstnávat lidi v seniorském věku byť na částečný úvazek?

V rámci výzkumu jsme zatím zjistili:

Senioři nejsou homogenní cílová skupina. Mají unikátní životní zkušenosti, zájmy a preference. Segmentace podle věku, která se používá nejčastěji, tedy nestačí. Hodně lidí, kteří mezi seniory podle věku patří, se za ně nepovažuje (nemá rádo tohle označení) a nevyhledává aktivity pro seniory.

• Osamělost zabíjí. Podle studie Brigham Young University osamělost zvyšuje riziko předčasného úmrtí o 32 %. Ohrožení jsou u nás především senioři žijící v maloměstech. Neochota udržovat sociální kontakty je větší problém pro muže. Nicméně, ⅗ ze 700 tis. single domácností seniorů v ČR jsou ovdovělé ženy.

• Ve vyšším věku všichni hrajeme o čas a udržovat se v psychické a fyzické kondici má absolutní význam. Vzdělávání, práce a další volnočasové aktivity mají obrovský socializační rozměr a zlepšují kvalitu života. To má také přímý pozitivní dopad na veřejné finance.

• Starší lidé nestíhají držet krok a jsou ohroženi tzv. digitálním vyloučením. Zahrnuje to i omezenou schopnost využívat elektronické způsoby komunikace s veřejnou správou nebo bankami. Méně digitálně zruční senioři jsou více ohroženi phishingem nebo cílenou propagandou.

• Lidé chtějí mít i ve vyšším věku možnost pracovat. Na trhu práce čelí obrovským bariérám (např. pokud v životopisu uvedou datum narození nebo fotku, nepozvou je ani do prvního kola výběrového řízení). Fatálně tak selhává poptávka. Firmy neumí vytvořit vhodné podmínky pro využití jejich pracovních a životních zkušeností.‍

‍V ČR bude přitom už v roce 2050 každý třetí člověk starší 60 let a na důchody bude chybět 350 mld Kč.

Co dál?

Výstupy z výzkumu jsme představili v rámci mastermindu na Týdnu inovací. Během diskuze jsme si potvrdili, že tohle je důležité téma a cesta k řešení pravděpodobně povede od firem. Chceme se dál soustředit na lidi ve středním věku. Řešit výzvy spojené se stárnutím má smysl nejlépe dřív, než nastanou skutečné problémy.

“Data (o demografickém vývoji na trhu práce) fungují dobře, ale aby nastala ve firmách skutečná změna, je potřeba je proměnit v konkrétní příběhy a osobní zkušenost. Téměř každý zná někoho na 50 let, který si dlouho a složitě hledal práci.“

Řešíte příležitosti, které přináší střední věk? Hledáte cesty, jak se vypořádat se stárnutím zaměstnanců u vás ve firmě a jak si udržet know-how?