Design Sprint je proces, ve kterém zvládnete navrhnout, postavit a otestovat prototyp nového produktu s reálnými uživateli za pět dní. Vytvořil ho Jake Knapp z Google Ventures (dnes z IDEO) a prošel jím s firmami jako Slack, Medium nebo Flaration Health. A pak na něj napsal přesný recept s ingrediencemi a na minutu přesným harmonogramem.
Protože by nemělo smysl vytrhávat části Sprintu z kontextu, beru tenhle článek spíš jako záznam našich zkušeností se sprintováním. Vezmu tři úhly pohledu:
V pondělí začnete mapováním problému, v úterý nahazujete řešení, ve středu vyberete to nejlepší, ve čtvrtek postavíte prototyp a v pátek ho otestujete. Brnkačka.
Ne tak úplně. Pokud podceníte přípravu, hned v pondělí se pořádně zapotíte, ale o tom později. Teď se můžete podívat na video, kde Jake Knapp vysvětlí Design Sprint za 98 vteřin.
Ano, na Sprint potřebujete tým. Ideálně kolem 7-8 lidí, z toho 2 facilitátory. Nad 10 lidí se proces hodně zpomaluje a nad 12 už hodně obětujete kvalitu nápadů, protože jste celý týden klidně o hodinu dvě pozadu.
Je daleko snazší zkusit si pár Sprintů, než školit manažery v agilních metodikách a pak se snažit přeučit interní týmy. Pokud chcete ve firmě ukázat hodnotu rapid prototypingu nebo uživatelského testování, uspořádejte Sprint a pozvěte vedení na poslední den. Zažít střet s realitou při uživatelském testování je ten nejlepší argument.
Pokud jste se s nějakým produktem zasekli, Sprint vás může poslat novým směrem. Není to 100% záruka, ale pokud už nevíte kudy, proč ho nezkusit. Tohle užití několikrát popisuje Knapp přímo v knížce, sám jsem ho ale ještě nezažil.
V pátek odpoledne máte v místnosti sedm osm lidí, kteří spolu strávili celý týden, mají za sebou pár perných chvilek, a nakonec něco vytvořili a někomu to ukázali. To je velký zážitek a velká investice. Pokud se v projektu rozhodnete pokračovat, rovnou máte rozhozené sítě a na správných místech i svoje agenty.
Design Sprint je nástroj, asi jako kladivo. Docela univerzální, ale některé problémy prostě nejsou hřebíky. Z pohledu Human Centered Design je Sprint testování uživatele, ale ne už ne technologií nebo businessu. Tj. pomůže vám zjistit, jaký má váš projekt ohlas mezi zákazníky, ale neřekne vám moc o jeho proveditelnosti nebo udržitelnosti. A pro úspěch potřebujete všechny tři odpovědi.
Řešíte jestli Sprint ano nebo ne? Mrkněte na tuhle infografiku.
Sprint není záruka pozitivního výsledku
Na konci Sprintu budete testovat prototyp a některé prototypy nebudou mít úspěch. Tohle je ve skutečnosti jedna z největších přidaných hodnot celé akce, protože pak neztrácíte čas budováním něčeho, co nakonec stejně nebude fungovat. Počítejte s tou alternativou už na začátku, ať na konec není zbytečné divení.
Jake Knapp vůbec na brainstorming moc nevěří. Snadno v něm strhnou pozornost dobří řečníci, těžko se měří kvalita nápadů a výsledek nemusí být nejlepší řešení pro všechny. Sprint tohle hezkými způsoby obchází - třeba hlasováním pomocí nalepovacích bodů, kterých má každý stejný počet - a stojí spíš na organizované práci jednotlivců, kterou později strukturovaně kombinuje v týmu.
Aby všechno dobře dopadlo, je potřeba věnovat čas přípravě - ideálně tak, jak to popsala Margaret Kelsey z inVision. A zároveň potřebujete mít plán pro to, co bude po sprintu následovat. O tom zase píše Jay Melone z New Haircut. Fajn čas na přípravu je 2-3 týdny před. Nejkratší jsme zvládli za týden, ale znovu už by se mi do toho nechtělo.
Z role facilitátora občas sledujete situaci, která je pro zkušenější designéry a inovátory naprosto jasná, ale interní tým se ne a ne pohnout dál. A tady nastává velké dilema - když budete týmu příliš pomáhat, nebude výsledek jejich. Když pomáhat nebudete, může se pro ně stát ze Sprintu frustrující bolení hlavy s nic moc výsledky. Myšlenka zapojit do designu lidi napříč odděleními a zkušenostmi je fajn - víc hlav víc ví, po Sprintu máte rovnou ambasadory, ušetříte nějaký čas obíháním jiných oddělení… Tým složený z nedesignérů má ale i zákonité nevýhody.
Můžete se na ni dívat jako na recept k procesu, který vám pomůže s vývojem. Vezměte jeden složitý problém, přidejte dva šikovné facilitátory, tým o 5-7 lidech, uzavřete do místnosti a kontrolovaně poduste...
Nebo ji můžete vzít jako sérii technik, které jsou vyzkoušené na stovkách startupů. Tady se trochu podobá knížce ThinkerToys, kterou dal dohromady Michael Michalko - obě můžou rozšířit váš manažerský / inovační repertoár.
Dobře si počtěte!
PS: Než se do toho pustíte, mrkněte ještě na videa od Google Ventures, kde vysvětlují každou z fází pěkně dopodrobna.
—
Q Library
Je digitální obraz naší inovační knihovny, kterou máme v ateliéru. Sami pro sebe i k projektům načítáme hromady literatury a blog je hezký způsob, jak si pro sebe udělat výpisky, a zároveň knížky doporučit dál. A abychom neprozradili všechno, píšeme formou Tři věci, které jsem si odnesl z téhle knížky. Další už objevujte sami.
