Tři zjištění z výzkumu o aktivním stáří

Projekty
22.12.2023

Společnost rychle stárne. Ekonomika Česka bude čím dál víc narážet na to, že lidí v produktivním věku je málo. Jen za posledních 10 let u nás zmizelo z trhu práce milion lidí. Lidé ve vyšším věku čerpají víc zdravotnických služeb a zároveň do zdravotnického systému nepřispívají. V roce 2050 u nás bude každý třetí člověk starší 60 let a na důchody bude chybět 350 mld. Kč. Zároveň lidé nad 65 let tvoří 31 % všech single domácností (dnes je jich kolem 700 000). To přináší další potíže jako osamělost, život na hraně chudoby, ztrátu pocitu užitečnosti nebo sociálního vyloučení.

Jak využít pracovní a životní zkušenosti lidí ve středním a vyšším věku, abychom prodloužili aktivní část jejich života?


V rámci výzkumu jsme se soustředili na tyto otázky:

  • Jaké jsou největší problémy?
  • Jak se řeší dnes?
  • Na jakou skupinu bychom se měli soustředit a proč?



1. zjištění: Osamělost zabíjí

Podle studie Brigham Young University zvyšuje osamělost riziko předčasného úmrtí o 32 %. Neochota udržovat sociální kontakty je větší problém pro muže (počet mužů, kteří neměli ani 3 přátele stoupl v USA z 3 % v roce 1995 na 15 % v roce 2021). Pro mnohé znamená odchod do důchodu ztrátu velké části sociálních kontaktů. Nejohroženější sociálním vyloučením jsou především senioři žijící v maloměstech.

Programy jsou kvalitní, ale není o ně velký zájem

Prakticky v každém krajském nebo okresním městě funguje nějaký klub pro seniory. Existují Univerzity a Akademie třetího věku, různé neziskové organizace pořádající aktivizační, kulturní a turistické programy. Potýkají se ale s nízkou motivací k zapojení a pasivitou seniorů. Často se k nim navíc informace o aktivitách vůbec nedostanou, zvlášť když o nich organizace dávají vědět jen online.

Právě teď! o.p.s v rámci svých aktivit nabízí seniorům možnost vytvořit a organizovat si vlastní program. Bohužel ji využívá jen minimum z nich. Jedno z vysvětlení může být, že lidé, kteří vyrostli za komunismu nejsou zvyklí projevovat tolik vlastní iniciativy v plánování svého času.

Centrum celoživotního vzdělávání organizuje už 40 let aktivizační programy pro seniory, které u nás kvalitou a obsahem patří mezi absolutní špičku. Bohužel, dále se vzdělávat chce asi jen 3 % seniorů. Pokud to nedělali celý život průběžně, ve stáří už k tomu těžko hledají motivaci. Jakmile jednou vypadnou z dobrého návyku (např. kvůli karanténě během COVIDu), najít motivaci vrátit se zpět do učebny je náročné.

2. zjištění: S věkem stoupá riziko digitálního vyloučení

Lidé ve vyšším věku častěji nestíhají držet krok s digitalizací světa kolem. Přestávají mít schopnost komunikovat s většinovou společností pomocí online nástrojů, které jsou pro ni běžné. Mobilní telefon sice používá 96 % lidí nad 65 let, ale jen 3 z 10 mají smartphone. Internet pravidelně používá méně než čtvrtina z 2 mil. seniorů v ČR. Mají tak omezenou schopnost využívat elektronické způsoby komunikace s veřejnou správou (např. datové schránky, elektronická podání, rezervace termínů pro návštěvu úřadu atd.) či bankami (internetové bankovnictví). Méně digitálně zruční senioři jsou více ohroženi phishingem nebo cílenou propagandou.  

Výuka digitální gramotnosti pomáhá, vývoj technologií je ale rychlejší

Technologie jdou dopředu tak rychle, že digitální (ne)gramotnost lze řešit vzděláváním pouze částečně. Na hledání jiných cest už od roku 2015 pracuje nezisková organizace Moudrá sovička, která v rámci projektu Moudrá síť propojuje seniory se speciálně vyškolenými digitálními asistenty, kteří jim pomáhají řešit technologické problémy.

3. zjištění: Firmy nenabízí vhodné pracovní příležitosti

Lidé chtějí mít i ve vyšším věku možnost pracovat. Na trhu práce ale čelí obrovským bariérám (např. pokud v životopisu uvedou datum narození nebo fotku, nepozvou je často ani do prvního kola výběrového řízení). S věkem se mění nároky na pracovní prostředí (ergonomie, hluk, světlo). Určité profese, které jsou náročné na fyzickou aktivit, už vykonávat nemohou.

Vyplácí se podporovat zaměstnance už v průběhu kariérního života

Existují projekty jako Zlatá práce, Silver business, které se snaží propojovat firmy a lidi v důchodovém věku. Firmy však zatím moc neumí vytvořit podmínky pro využití pracovních a životních zkušeností často vysoce specializovaných potenciálních zaměstnanců.  

“Data (o demografickém vývoji na trhu práce) fungují dobře, ale aby nastala ve firmách skutečná změna, je potřeba je proměnit v konkrétní příběhy a osobní zkušenost. Téměř každý zná někoho na 50 let, kdo si dlouho a složitě hledal práci.“

O mezigenerační dialog formou zaměstnaneckých programů a benefitů se snaží např. Albert, DPD nebo skupina Škoda Auto. Ukazuje se, že aktivně pracovat se zaměstnanci v průběhu jejich kariérního života dává největší smysl. Zaměstnanci by v rámci firemního vzdělávání měli získat dovednosti pro řízení a plánování své pracovní kariéry. Na trhu již existují analytické nástroje pro měření pracovní kompetence (např. Workability Index), které umožňují nastavit personalizované plány rozvoje pro konkrétní zaměstnance.

Řešit výzvy bychom měli co nejdřív

Výstupy z výzkumu jsme představili v rámci mastermind na Týdnu inovací 10. října 2023. Během diskuze jsme si potvrdili, že aktivní stáří je důležité téma a cesta k řešení bude pravděpodobně na úrovni firem. Vidíme, že řešit výzvy spojené se stárnutím má smysl nejlépe dřív, než nastanou skutečné problémy. Proto se chceme dál soustředit na lidi ve středním věku.

Zajímá vás to?  

Řešíte příležitosti, které přináší střední věk? Hledáte cesty, jak se vypořádat se stárnutím zaměstnanců u vás ve firmě a jak si udržet jejich know-how?

Dejte vědět Martině na LinkedIn →

Podívejte se, s čím umíme pomoci

Naše služby