Derek Thompson: Hit Makers

Library
31.12.2018

Je to dobře šest měsíců, co jsem Hitmakers dočetl, a dodneška si pamatuju tři věci:

  1. Virální šíření neexistuje
  2. Proč je Mona Lisa nejdražším obrazem na světě
  3. MAYA: Jak inovovat, ale nepřehnat to

Tyhle tři rozvedu, další najdete v knížce.

1 | Virální šíření neexistuje

Aspoň ne do takové míry, aby to přirovnání fungovalo. Informace se dnes totiž šíří skokově. Jeden člověk nakažený virem ho může přenést na desítky, možná stovky lidí. Ale když tweetne Mark Zuckerberg, informace se okamžitě dostane k 431 000 lidí. A když postne něco u sebe doma na facebooku, má rovnou 119 milionů (!) sledujících. Tady už prostě metaforma viru nestačí.

Pro moderní marketing z toho vyplývá, že pro nejlepší šíření potřebujete znát Marky Zuckerbergy svého tématu, a potom vytvářet obsah, který budou sdílet. Derek Thompson píše doslova:

Chcete-li něco proslavit, musíte znát publikum svého pulika. To vaše totiž bude sdílet pouze obsah, který se bude hodit pro jejich fanoušky…

A podobně to vidí i Socialbakers. Ti rovnou nabízí nástroj, který vám pomůže ty správné influencery, youtubery, trendsettery a další nové živočišné druhy najít.


Socialbakers.com

Tady vidím inspiraci teorií Malcolma Gladwella, kterou popsal v knížce The Tipping Point. Ale Thompson jde o hodně dál a taky trochu jiným směrem. Nezajímá ho jen “jak se z něčeho stane hit” ale i “jak pracovat s publikem, pokud už ho máte”.

2 | Proč je Mona Lisa nejdražší obraz na světě

Ještě v roce 1911 to tak nebylo. Mona Lisa už sice visela v Louvre, ale nejdražšími obrazy světa byly kousky od Michelangela a Raphaela. Pak ji ale někdo ukradl, a tím to celé začalo.

  • 22. srpna 1911 o krádeži informovala média v několika zemích a stala se z ní okamžitá senzace
  • Rezignoval ředitel Louvre
  • Pablo Picaso byl zatčen (!) za podezření z loupeže
  • Do Louvre se začali hrnout návštěvníci, aby se podívali na slavné prázdné místo na zdi
  • O dva roky později byla Mona Lisa nalezena v Itálii a za její krádež byl odsouzen a uvězněn Vincenzo Peruggia, který se ji celou dobu marně pokoušel prodal, ale kvůli neustálému mediálnímu tlaku se mu to nepodařilo
  • Před návratem do Louvre absolvovala Mona Lisa sérii výstav v Itálii
  • V roce 1919 namaloval Marcel Duchamp Monu Lisu s knírkem
  • Dalšími kdo obraz parodovali se stali Salvador Dalí nebo Andy Warhol
  • V roce 1962 se Mona Lisa se zapsala do Guinessovy knihy rekordů jako obraz s nejvyšší pojistnou hodnotou (100 mil. dolarů)

Pro slávu a hodnotu Mony Lisy byla určitě zásadní její umělecká kvalita - ta ji dostala do Louvre. Nejslavnější obraz z ní ale udělala náhoda (Perrugia mohl stejně dobře ukrást třeba Michelangela) a pozdější mediální kampaň, pod kterou se podepsali Picasso, Dalí nebo Warhol. Celý příběh hezky shrnuje Encyclopaedia Britannica.


Andy Warhol: Mona Lisa

3 | MAYA: Jak inovovat, ale nepřehnat to

Most Advanced, Yet Acceptable je modus operandi, který formuloval jeden z nejvlivnějších průmyslových designérů Raymond Loewy (1893 - 1986). Navrhnul dnes ikonické lokomotivy pro Pennsylvania Railroads, auta pro Ford a Chrysler, letadla pro Boeing (třeba Air Force One amerického prezidenta), ilustrace pro Vogue nebo části interiérů misí Apollo a Skylab pro NASA. A taky klasickou láhev značky Coca Cola.

Řídil se přitom přímočarou logikou: Nabídnout uživateli nejpokročilejší možný design (řešení), ale jen do takové míry, která příliš nepřesahuje jeho aktuální schopnosti a očekávání. Přesně to se stalo prvnímu tabletu Apple Newton (1993 - 1998) a nepovedlo se to ani brýlím Google Glass. Příliš inovace naráz zkrátka škodí.

Slovy Loewyho:

The adult public's taste is not necessarily ready to accept the logical solutions to their requirements if the solution implies too vast a departure from what they have been conditioned into accepting as the norm.


Článek celý o MAYA Principle si můžete přečíst na blogu Interaction Design Foundation.

Tuhle knížku si přečtěte

Za mě mají hitmakers osm bodů z deseti. Thompson moc hezky zasazuje marketing do kontextu businessu, designu, sociologie, inovací i situace na trhu. A píše i o dalších zajímavých věcech jako:

  • Jak vznikají nejvýjimečnější zážitky s produkty a značkami
  • Co je ve skutečnosti lidský vkus a jak ho ovlivnit
  • Kdo zaměstnává nejvíc antropologů na světě a proč
  • Jak vytvářet kvalitní obsah, který budou ostatní šířit
  • Proč největší hity často vznikají pro velmi malé publikum

Sice mi nezměnila život, ale není dlouhá ani nudná a stojí za to. Najdete ji na Amazonu, Audible i v Luxoru.


Q Library

Je digitální obraz naší inovační knihovny, kterou máme v ateliéru. Sami pro sebe i k projektům načítáme hromady literatury a blog je hezký způsob, jak si pro sebe udělat výpisky, a zároveň knížky doporučit dál. A abychom neprozradili všechno, píšeme formou Tři věci, které jsem si odnesl z téhle knížky. Další už objevujte sami.


Máte další otázky?

Ozvěte se nám →
Zajímají vás inovace s pozitivním dopadem? Sledujte náš  newsletter →